Je LIBO MahaBALIpuram?

Selfie z Rikši - David a Markéta (inkognito)

Zdravíme všechny čtenáře a nebo jen sjížděče videí.

Kdo to ještě neví, vrátili jsme se zpět do naší milované země plné chutí, vůni a barev, do Indie.
Letos jsme naší cestu pojali méně cestovatelsky a více pracovně. Zaměřujeme se víc na to, co nás baví a naplňuje.

Kdo to ještě neví, baví nás se smát čemukoli a kdykoli (tzv. Jóga smíchu) a krom toho máme ještě rádi takovou tu protahovací jógu, baví nás jíst, meditovat, milovat a spát. Samozřejmě se neobejdeme bez nějakého toho tvoření, a tak jsme si vzali notebooky, Markétka překládá a já vzdáleně administruji databáze a řeším požadavky z práce v Praze. Je to takové lehké digitální nomádství. Plníme si opět sny, protože kdo ví, co bude zítra...

Malý kamínek k přizvednutí

Jako první jsme se hned z letiště přesunuli do Mahabalipuram, turistické oblasti 50 km jižně od velkoměsta Chennai, odkud vám posíláme pár foteček a videí. Opět si postupně zvykáme na to, že vodou z kohoutku si nemůžeme ani vypláchnout pusu, že na každém rohu někdo nastavuje ruku pro almužnu a že první třída ve vlaku vypadá jak hororová scéna z reklamy na bakteriální infekci.

Společná u móře

Mnohem lépe si ale zvykáme na to, že se dá vyjít ven jen tak v krátkém tričku, napít se kdekoli čerstvé kokosové šťávy a nebo se na kohokoli jen pousmát a jeho úsměv je upřímně opětován. Indové jsou prostě takoví tmavší šmoulové, kteří vědí, že tímto životem to nekončí.
No a na závěr přidáváme pár videí a fotek, abychom vám alespoň trochu toho teplíčka a ducHovní atmosféry nasdíleli.

David Zahradník & Markéta Kušičková

>> Fotečky k nakou(s)knutí TADY <<