Poslední část naší letošní velké indické cesty nás zavedla opět do Rishikeshe jež jsme si oblíbili už z minulého roku. Zjistili jsme, že od poslední návštěvy tu nové domy rostou jak houby po dešti, zhoustla doprava a přibylo turistů. Z Rishikeshe se tedy stává velké město.Tentokrát jsme třítýdenní pobyt vedli vesměs v relaxačním duchu, ale pár okamžiků bylo víc než vyhrocených. Myslím tím hlavně naši eskapádu s raftěním po Ganze, kdy nám šlo téměř o život (Téměř určitě - neboť každoročně prý při raftění na Ganze v divoké vodě několik lidí zahyne..). Tady v Čechách jsme jako vodáci zvyklí na vodu na řece spíše s dlouhými úseky tzv. oleje, a navíc nám v turistické kanceláři indický personál tvrdil, že trasa 16 km je pro začátečníky. Před naloděním do raftu jsme absolvovali asi pětiminutovou instruktáž s tím, co dělat, když se raft převrhne apod. Kapitánovi říkám: "Převrhne? To si děláš srandu, že?".
Ujistil mě, že ne, ale stejně jsem mu nevěřila. Nevěřila jsem až do okamžiku, kdy jsme záhy vjeli do tak silných peřejí, že jsem myslela, že budu zvracet a strachy jsem se třásla. Říkala jsem si - to jsme holt měli to nejhorší na začátku, ale mýlila jsem se. Následovaly další obrovské snad třímetrové vlny, horská dráha by byla oproti tomu atrakce pro malé děti. V jeden okamžik jsme opravdu byli s raftem kolmo k vodě a málem se převrátili. Indka přede mnou neměla dostatečně zpevněné nohy v lodi a přepadla na jinou účastnici. Moje rozhořčení a děs byly tak velké, že jsem to nevydržela a kapitána seřvala, jak tohle může být úsek pro začátečníky? Pak to ještě schytal pracovník v turistické kanceláři, vytkla jsem jim naprostou neprofesionalitu a zmínila obrovské nebezpečí. Byl z toho chudák celý špatný, až mi raději celý výlet na raftu dal zadarmo :-)
Jinak náš pobyt v Rishikeshi probíhal celkem poklidně, David si mimo jiné krásně zatančil bollywood dance, jeho nadání můžete posoudit v přiloženém videu. Jednou jsme také vyrazili na výlet ke Kunjapuri templu, zasněžené vrcholky Himalájí bohužel opět nebyly vidět, ale sestup dolů přes vodopády byl úchvatný.Cestu do Indie jsme při zpáteční cestě zakončili neplánovaným dvoudenním pobytem v Dubaji, jistě na fotkách poznáte, kde končí Indie a začíná umělý svět luxusu...
Děkujeme, že jsme mohli opět vyrazit na cestu, která nám přináší nové poznání lidí a kultur, ale hlavně nás samých, našeho nitra. Současně jsme vděční za odpočinek, načerpání nových sil, uvědomění si opravdových životních hodnot a také jakým směrem chceme, aby se ubíral náš život.
